Firma Mach, Kuras, Payne a spol. si musí mnout ruce. Pěkně si své založení načasovala. Konkurenti jako by si byli jisti svými hlasy a vrší jeden přešlap vedle druhého. Jirka tak dlouho chtěl dostat naše vojáky do českých nemocnic, potažmo márnic, až se ve Sněmovně našlo dost hlasů pro to, aby nemuseli z Afghánistánu pádit do Čech v bagančatech a střílet přitom přes rameno na zakuklené mudžáhedíny, pronásledující je s mačetami v rukách.

Tak si poplatky za vojáky raději rozmyslel. Však si najde jiné téma, kterým půjde koalici lépe vydírat. Čunek s Kalouskem zase na znamení jednoty strany tak dlouho hráli peška, až na Čunka místo židle zbyl rezignační dopis. A aby všechno urovnali a veřejnosti med kolem úst namazali, tak si pro jistotu před kamerami skoro nafackovali. Bursík s novopečeným ministrem Kocábem, který se kromě politických ambicí zviditelnil i svými plazivými schopnostmi, když jej v Motole od Havla musel vytáhnout za límec až samotný primář, si zase rozmysleli smrtelnou nebezpečnost jádra a pro změnu je zase smrtelným nebezpečím ruský (ne)plyn. Vondra se zase rozhodl věřit Davidu Černému, že dodrží podmínky smlouvy. Jako by děcku strčil lízátko do pusy a nařídil mu necucat... Jedině Topolánek zabodoval. Českou malost muselo zahřát na duši, že musel přerušit jednání s Putinem, protože mu volal Bush. Vida, jak jsme najednou důležití! Ale bez efektu. Topolánek se radoval, že spasil Evropu před nocemi v iglú, ale dopadl jako Chamberlain s Mnichovskou dohodou. Mnoho povyku pro nic. A Slovensku zbyly jen oči pro pláč. A Tymošenkové pro smích. Jenom komunisti se zapomněli v posledních dnech ztrapnit. Ale ti na to měli už hezkých pár desítek let, tak se nelze divit, že tuto svou povinnost považují za splněnou.

A tak se Mach musí smát a za břicho se popadat. Za chvíli jsou tu Evropské volby. Socialisti k nim nechodí, lidovci se zelenými kvůli volebnímu systému neuspějí, komunisti něco shrábnou a modří ptáci pustí polovinu hlasů občanům, kteří chtějí být svobodnými. Předpoklady hezké, výchozí pozice perfektní, teď jen, aby SSO nedopadla jako Unie Svobody, aby místo prosazování programu nezačala hledat místa na výsluní. Pokušení je veliké a prostředí lákavé. Mládí je plné ideálů, ale jak se blíží střední věk, začíná myslet na jistoty. Machovi je třiatřicet, času má dost...